Káva, udržitelnost a životní prostředí

Kávu pije každý den miliony lidí po celém světě. Málokdo se ale zamýšlí nad tím, jaký se za každým šálkem skrývá příběh. Pěstování na druhém konci světa, náročnost zpracování, doprava přes půl planety a nakonec i způsob, jak si svůj oblíbený nápoj doma připravíme, to všechno má významný vliv na životní prostředí. Pojďme se proto k příležitosti Dni Země (22. 4.) na problematiku udržitelnosti kávy podívat blíž a říct si, co všechno můžeme ovlivnit my sami. Protože, ač se to možná nezdá, máme překvapivě velkou moc. I malé změny se v globálním měřítku násobí.

Titulka

Z pohledu vědy se dopad produktu, nebo služby na životní prostředí hodnotí pomocí tzv. analýzy životního cyklu (Life Cycle Assessment, LCA), která sleduje celý jejich „život“ – u kávy tedy od pěstování na farmě až po domácí přípravu. Výsledky těchto analýz se poměrně jasně shodují, že největší část ekologické stopy kávy vzniká při pěstování a během primárního zpracování. Důvodů je hned několik a navzájem se kombinují.

🌱 Nároky na půdu a spotřeba vody

Aby se kávovníku dařilo, potřebuje dost specifické podmínky – stabilní teplotu, dostatek srážek a také vhodnou půdu. Což ale zároveň znamená, že je jeho pěstování poměrně geograficky omezené. Roste jen v tzv. „kávovém pásu“ kolem rovníku. Tlak na využití půdy je kvůli tomu vysoký (půdy je málo, poptávka je velká) a změny klimatu přímo ovlivňují celkovou produkci (výkyvy počasí, sucho nebo naopak silné deště mohou zásadně ovlivnit sklizeň). To všechno vede k rozšiřování plantáží do nových oblastí i na úkor původních ekosystémů. Jasně a stručně, abychom měli více kávy, vytváříme z lesů, polí a dalších ekosystémů plantáže. Z hlediska vody je pak náročné nejen pěstování (zavlažování), ale hlavně zpracování kávy (o tom ještě píšeme níže).

🧪 Používání hnojiv a pesticidů

Proto, aby se kávových třešní urodilo více a nesežrali je nějací škůdci, se v intenzivním zemědělství často používají syntetická hnojiva a pesticidy, které mají samozřejmě vedlejší efekty. Mohou znečišťovat podzemní a povrchové vody, negativně ovlivňují mikroorganismy v půdě a dlouhodobě snižují kvalitu půdy – může docházet k tzv. degradaci, kdy půda ztrácí schopnost zadržovat vodu i živiny.

🌳 Odlesňování a změny krajiny

Jedním z nejzásadnějších dopadů pěstování kávy je změna krajiny. V některých oblastech dochází k tomu, že se původní lesy postupně přeměňují na plantáže a krajina se zjednodušuje na jednu plodinu (vzniká monokultura). To má dopad nejen na naše klima (ztráta schopnosti ukládat uhlík), ale i na stabilitu ekosystémů.

🐦 Dopad na biodiverzitu

Pokud se káva pěstuje jako intenzivní monokultura (bez stromů), vede to často k výraznému úbytku biodiverzity – mizí hmyz, ptáci i další živočichové. Tento problém si ale lidé na mnoha menších farmách uvědomují, a tak se často můžete setkat s tzv. stínovým pěstování (shade-grown coffee), kdy se káva pěstuje pod korunami stromů. Takové plantáže mohou fungovat jako „mezistupeň“ mezi zemědělstvím a lesem a mají výrazně menší ekologický dopad.

38

⚙️ Energetická náročnost zpracování

Po sklizni je potřeba kávu zpracovat – protřídit třešně, zbavit je dužiny, nechat je fermentovat, usušit je atd. Všechny tyto procesy jsou náročné na spotřebu energie a často i velkého množství vody. Také během nich může vznikat odpad – znečištěná voda, která se pak musí čistit. A i když je tento dopad menší než samotné pěstování, stále tvoří významnou část celkové ekologické stopy. 

  • Promytá metoda (washed)  V oblastech s dostatek vody patří mezi nejrozšířenější způsoby zpracování. Dává totiž kávě hezky čistý a jasný chuťový profil, dobře se kontroluje a pomáhá farmářům držet stále stejnou kvalitu. Oproti ostatním metodám se při ní ale spotřebuje mnohem více vody a také během ní vzniká odpadní voda, která obsahuje organické látky a je nutné ji čistit (jinak hrozí znečištění vodních zdrojů). 

Promývání

  • Naturální metoda (natural) – Je jedna z nejstarších metod zpracování, která se používá hlavně v oblastech s nedostatkem vody. Z ekologického pohledu je šetrnější (menší spotřeba vody, menší množství odpadní vody), ale má vyšší nároky na prostor (sušící postele zabírají spoustu místa) a stabilní klima (při sušení nesmí příliš pršet, jinak by třešně shnily), proto není vhodná všude.
  • Medová metoda (honey) – Jde o kompromis mezi promytou a naturální metodou. Pro zpracování se využívá střední množství vody a vzniká méně odpadní vody než u promyté metody.

V posledních letech se často objevují nové přístupy. Nejrůznější experimentální metody, které se ekologický dopad snaží snížit – například recyklací vody při promývání, kontrolovanou fermentací, využitím vedlejších produktů (např. cascara) a sušením s nižší energetickou náročností. Tyto inovace ukazují, že i tradiční procesy se dají posouvat směrem k větší udržitelnosti.

Sušení kávy

Z pohledu dopadu na životní prostředí je pak důležité si uvědomit, že metoda zpracování sice ovlivňuje spotřebu vody, množství odpadu i energetickou náročnost, celkový dopad ale vždy závisí na konkrétním provedení. Například špatně řízená promytá metoda → vysoké znečištění vody, dobře řízená promytá metoda → výrazně nižší dopad, naturální metoda v nevhodném klimatu → ztráty a plýtvání.

🚢 Doprava má menší podíl, než byste si mysleli

Káva k nám běžně putuje tisíce kilometrů – z Jižní Ameriky, Afriky, nebo Asie do Evropy. Takže by se na první pohled mohlo zdát, že právě to bude nejméně ekologické. Z pohledu vědy to ale vychází trochu jinak. Analýzy životního cyklu (LCA) dlouhodobě ukazují, že doprava tvoří tu menší část celkové uhlíkové stopy. Důvod je poměrně jednoduchý, zelené zrno se z farem nejčastěji přepravuje loděmi, které jsou v přepočtu na jednotku nákladu relativně efektivní. Pokud je ale kávu z nějakého důvodu nutné převážet letadlem, její ekologická stopa pak samozřejmě vzroste.

  • Lodní doprava – Nejčastější způsob přepravy kávy, nižší emise na kilogram nákladu, ale delší čas přepravy.
  • Letecká doprava – Výrazně vyšší uhlíková stopa, používá se jen u malého množství kávy (např. velmi čerstvé microloty), může několikanásobně zvýšit ekologický dopad.

📦 Logistika, balení a skladování: Malé věci se nasčítají

Do dopravy se ale nepočítá jen samotná přeprava přes oceán. Musíte si připočíst také typ balení (jutové pytle, plastové obaly, kartony), náročnost skladování (vlhkost, teplota, energie) a distribuci po Evropě (kamiony, logistická centra). Každý z těchto kroků přidává do banku ekologické stopy sice malou část, ale dohromady mají už poměrně velký podíl.

Přírodní obalové materiály jsou ekologičtější, ale hůře zrnka chrání, plastové obaly přesně naopak. Zase jde tedy o  kompromis mezi ochranou produktu vs. množstvím odpadu A to je důležité, protože znehodnocená káva = ještě větší ekologická ztráta než samotný obal.

Skladování

Protože je káva citlivá na vlhkost, teplotu, světlo a oxidaci (přístup kyslíku), je nutné ji skladovat v přísně kontrolovaných podmínkách – ve skladech s řízenou vlhkostí ventilace nebo klimatizací. I když jednotlivě nejde o žádné obrovské množství energie, v součtu (globálně) to tvoří relevantní část dopadu.

Jakmile káva dorazí do Evropy, je potřeba ji převést do skladů, pražíren a následně kaváren, nebo ke koncovým zákazníkům. K tomu se nejčastěji využívají kamiony. A protože silniční doprava je na jednotku vzdálenosti jednou z nejméně ekologických, právě tady se často dopad „nasčítá“ – více převozů, menší zásilky, individuální doručování. Z pohledu LCA jde o tzv. akumulovaný dopad logistického řetězce.

🔥 Pražení má menší dopad, ale ne nulový

Pražení je energeticky poměrně náročný proces. Zrna je nejdříve potřeba zahřát na teplotu okolo 180–240 °C a následně kontrolovat celou řadu chemických reakcí (např. Maillardovy reakce), které formují chuť, aroma i barvu kávy. K tomu se využívají buď pražičky na zemní plyn (nejběžnější varianta), nebo elektřinu (menší, nebo modernější stroje).

  • Spotřeba energie – Závisí na typu pražičky, velikosti dávky (pražiči používají označení batch), efektivitě zařízení a délce a stylu pražení. Obecně ale platí, že větší a modernější pražičky bývají energeticky efektivnější na kilogram kávy než ty malé.
  • Emise a vedlejší produkty – Při pražení vzniká: CO (z přeměny organických látek v zrnu), těkavé organické látky (VOC), kouř a různé pachové složky, proto se v moderních pražírnách používají technologie jako afterburner (dopalovač spalin) – spalování emisí při vysoké teplotě a různé filtrační systémy. Ty snižují dopad na ovzduší, ale zároveň zvyšují energetickou náročnost procesu. Jde tedy opět o kompromis mezi kvalitou ovzduší a spotřebou energie.
  • Ztráty a efektivita – Během pražení také dochází k hmotnostním ztrátám (cca 10–20 %) – zrna ztrácejí vodu a uvolňují se z nich plyny. Z pohledu LCA to znamená, že na výsledný kilogram upražené kávy je potřeba více než kilogram zeleného zrna, a tím se vlastně nepřímo zvyšuje i celkový ekologický dopad.

Velké vs. malé pražírny

Rozdíl mezi velkými a malými pražírnami není jen v objemu, ale také v přístupu. Velké pražírny jsou často energeticky efektivnější, mají standardizovaný proces a dokáží lépe optimalizovat proces, ale kupují zrna z větších farem a nemusí brát tak velký ohled na jejich původ. Menší pražírny zase praží v menším objemu, což je relativně energeticky náročnější, ale často kladou větší důraz na to, odkud kávu kupují. Z ekologického pohledu tedy může být velká výroba efektivnější, ale z hlediska udržitelnosti hraje roli i transparentnost a práce s farmáři.

Pražení

Velký vliv má i příprava kávy

Když se na kávu podíváme očima analýzy životního cyklu, zjistíme, že příprava, může výslednou ekologickou stopu výrazně ovlivnit. Ne proto, že by měla velký dopad, ale protože je to něco, co děláme každý den

Způsob přípravy ovlivňuje: spotřebu energie, množství odpadu a míru plýtvání.

  • Spotřeba energie – Automatické kávovary ohřívají vodu průběžně, udržují systém v provozní teplotě a mají více komponent (mlýnek, čerpadlo, elektronika). Výsledkem je vyšší spotřeba energie, hlavně pokud zůstávají dlouho zapnuté. Kapslové kávovary jsou rychlé a pohodlné a připraví vám přesně jednu porci. Energeticky nemusí být náročné, ale každá kapsle má vlastní obal a výroba kapslí je materiálově náročná. Frenchpress, moka konvička, AeroPress a další ruční kávovary na filtrovanou kávu jsou jednodušší, mají nižší spotřebu energie. Z hlediska energie jsou tak často efektivnější, zejména pokud připravujeme více šálků najednou.
  • Odpad – Jednorázové systémy (např. kapsle) jsou velmi pohodlné, ale generují více odpadu a vyžadují složitější výrobu. Naopak klasické způsoby přípravy produkují minimum odpadu a kávová sedlina je biologicky rozložitelná
  • Plýtvání – Velká část dopadu nevzniká tím, co vypijeme, ale tím, co vyhodíme. Mezi typické příklady patří, že připravíme víc kávy, než potřebujeme, kávu špatně skladujeme, čímž ztratí chuť, nebo prostě vyhazujeme zbytky. Což je z pohledu udržitelnosti vlastně to nejhorší.

Co všechno můžeme ovlivnit

I když největší dopad vzniká na farmě, největší kontrolu máme my. A to je dobrá zpráva.

  • Výběr kávy – Nejde o to najít „dokonalou“ kávu, ale vědět, odkud pochází. Při výběru kávy proto vždy koukejte na to jestli je uvedený původ (ideální je, když je na etiketě konkrétní farma, nebo alespoň region), transparentnost (pražírna by měla vědět, odkud kávu má), způsob pěstování – šetrnější přístupy, menší farmy, stínové systémy.
  • Jak kávu připravujeme – Využívejte energeticky méně náročné kávovary. Snažte se snížit odpad. Nepřipravujte víc kávy, než opravdu vypijete a používejte kvalitní vybavení, které vydrží roky.
  • Každodenní návyky – Na kávu s sebou si berte vlastní hrneček. Objednávejte si více kávy najednou. Neplýtvejte kávou ani vodou a zrnka skladujte správně, aby neztrácela kvalitu.

Příprava

Využité zdroje:

Autor:

  • Článek pro vás připravila Denisa Sára Coufalová